Vůni venkova máme v genech. Stačí ji objevit

12. květen 2019

Jak se dojí koza a dělá sýr? Co měly naše babičky na dvoře? I když nežijete na vesnici, svým dětem to můžete ukázat.

V Pardubickém kraji najdete celou řadu farem a hospodářství, které mají otevřené dveře. Někde můžete být jen tichým hostem, jinde si dokonce zkusit něco vyrobit, upéct nebo ochutnat. Pestrý program návštěvníkům, hlavně pak dětem, nabízí například Babiččin dvoreček v Licibořicích.     

Víc než stodola a kurníky

Do Licibořic, malebné obce v Železných horách, je to z Chrudimi 11 kilometrů. Marie Sýkorová s rodinou tam na svém hospodářství před osmi lety založila Babiččin dvoreček. V ohradách, stájích a kotcích chová kozy, slepice, husy, králíky i ovce. „Máme tu i lamy a papoušky, ale to je spíš takové zpestření, samozřejmě dětem vysvětlujeme, že taková zvířata by běžně na staročeské vsi nepotkaly,“ směje se Marie Sýkorová.

Na Babiččině dvorečku potkáte dokonce i lamy

Pod mohutným holubníkem najdete ohradu s drůbeží a hned vedle vchod do stodoly. V ní si děti mohou prohlédnout tradiční zemědělské nářadí a stroje. O tom, jak to kdysi na vesnicích a statcích fungovalo, vyprávějí návštěvníkům, hlavně pak školním výpravám, průvodci.

Procházka vede nejen hospodářstvím Babiččina dvorečku, ale také můžete zamířit přes vesnici do Dědečkovy obory. Uvidíte tam lesní zvěř, ptáky a také koně. Na Babiččině dvorečku si zvířata můžete hladit a krmit je. A sami si pak dát něco dobrého na zub.

Kozí farma a lozický sýr

Před téměř dvaceti lety si rodina Lechnýřových koupila barokní statek v Lozicích na Chrudimsku. Dnes v něm pořádají exkurze pro děti. Cílem Lechnýřových, kteří mají sami čtyři děti, bylo propojit zemědělskou činnost se vzdělávacími aktivitami. Jejich farma ale zároveň funguje také jako sociální, protože v ní najdou uplatnění i lidé se specifickými potřebami.

Barokní statek a kozí farma v Lozicích

Stádo koz rodiny Lechnýřových není moc velké, mléko ale rozhodně stačí na to, aby děti, které na statek přijedou, objevily kouzlo výroby sýra. Kozy si mohou dokonce samy zkusit podojit. A v opravených prostorách někdejších stájí pak v sýrárně dokonce vyrobit vlastní sýr. Dozví se, jak fungovala máselnice, odstředivka a jak se používají sýrařské formy.

Rodinný statek v Uhersku

Na statek v Uhersku na Chrudimsku se nedávno vypravil štáb České televize. Natáčel tam jeden z dílů historického seriálu. Statek a jeho nádvoří totiž působí skutečně romanticky. Jeho historie sahá do 16. století, kdy na místě stála zemanská tvrz. Kdysi to býval šlechtický statek Kinských a později Thurn-Taxisů. Okolo roku 1890 hospodářství odkoupili tehdejší nájemci, pra-pra dědeček dnešního majitele Davida Nováka.

Dvůr statku v Uhersku

Na statek v Uhersku se můžete podívat, přes sklo třeba i nahlédnout do sýrárny. Kromě výroby mléčných výrobků se na statku také peče chleba nebo vyrábějí peletky z lučního sena. Můžete si také prohlédnout i přilehlé pastviny, na kterých se volně pasou krávy. Jejich mléko, tedy Selské mléko ze statku Uhersko, získalo loni titul MLS Pardubického kraje.  

autor: BRA
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.