Vzhůru do sedla. Největší plyšový kůň v Česku unese i dospěláky

Největší plyšový kůň v Česku pod sedlem návštěvnice Interaktivního muzea starokladrubského koně ve Slatiňanech
Největší plyšový kůň v Česku pod sedlem návštěvnice Interaktivního muzea starokladrubského koně ve Slatiňanech

Obří plyšový kůň patří mezi největší atrakce Interaktivního muzea starokladrubského koně. Najdete ho v romantickém objektu Švýcárna nedaleko slatiňanského zámku.

Starokladrubský kůň je fenomén. Nejstarší české plemeno, které bylo vyšlechtěné speciálně pro ceremoniální účely panovníků. Téměř třetina všech starokladrubáků světa žije v Pardubickém kraji, a tak není divu, že právě tady mají i svoje speciální muzeum. Expozice Interaktivního muzea starokladrubského koně ve Švýcárně vás seznámí s historií i současností chovu nabídne spoustu zábavy.  

Český rekord

Plyšový kůň, který stojí v přízemí expozice, byl zapsaný do České knihy rekordů v roce 2013. Má typický starokladrubský klabonos a je vysoký 177 cm. Na délku měří 191 cm a do jeho sedla se mohou vyhoupnout jak děti, tak i dospělí. Tedy, pokud neváží víc než 100 kg.

„Plyšový starokladrubák patří mezi největší atrakce muzea, ale naši malí návštěvníci najdou v muzeu těch plyšových koní daleko víc, a to hlavně v druhém podlaží expozice,“ říká vedoucí muzea Stanislava Jedličková. „Právě tam stojí v boxu i další model koně v životní velikosti, kterého si mohou děti postrojit a osedlat.“

Návštěvnickým magnetem Interaktivního muzea starokladrubského koně je bezesporu trenažér, který simuluje jízdu kočárem.     V této části expozice děti najdou i kreslící koutek a hry s koňskou tématikou. Švýcárna se ale může pochlubit i dalším českým rekordem, a to největší sbírku bičišťat, zmenšených vzorků bičů, podle kterých si jezdci nechávali vyrobit skutečné biče.

Ve stálé expozici si můžete prohlédnout sbírky bičů, sedel nebo chomoutů a od letošního roku také celou řadu replik historických jezdeckých kostýmů z období rokoka, empíru a secese. Malý kinosál nabízí několik dokumentárních filmů, včetně záběrů z natáčení televizního seriálu Dobrá voda, který vznikal mimo jiné i na Švýcárně.  

Kouzelná Švýcárna

V areálu slatiňanského zámku stojí celá řada romantických staveb, které si nechal postavit kníže Vincenc Karel Auersperg. Je to například komplex dětského hospodářství, ale právě také Švýcárna. Ta vznikla přestavbou objektu někdejší myslivny, která ovšem sloužila spíše jako místo odpočinku knížecí rodiny.  K myslivně byla přistavěna dvě křídla a projekt se inspiroval ostrovní architekturou. Švýcárna vznikla po cestě Karla Auersperga do Anglie v roce 1837.

Areál slatiňanské Švýcárny

Švýcárna fungovala jako salaš, ale také jako místo, kde Auerspergové trávili volný čas. Po první světové válce bydleli na salaši zaměstnanci zámku, později pracovníci státního hřebčína. Poslední obyvatel Švýcárny, František Zeman, tu žil do roku 1976. Potom se objekt postupně proměňoval v ruinu. Záchrana památky začala v roce 2011.  

V roce 1945 se slatiňanský hřebčín a jeho historické budovy z konce 19. století staly domovem starokladrubských vraníků, kteří sem byli přestěhováni z Průhonic u Prahy. O zachování starého českého plemene se zasloužil profesor František Bílek, který stál také u zrodu hipologického expozice ve slatiňanském zámku. Slatiňanské stáje jsou součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem.  

Spustit audio

Související