Z Itálie až do Nasavrk. Tamní kaštanovníky pamatují ještě baroko

Kaštanka Nasavrky je přírodní památka, některé stromy ještě pamatují dobu založení sadu
Kaštanka Nasavrky je přírodní památka, některé stromy ještě pamatují dobu založení sadu

Sad kaštanovníků s jedlými plody v Nasavrkách je nejvýše položenou kaštankou v Česku. Stále v ní rostou stromy, které zasadili už Auerspergové.   

Nasavrcká Kaštanka je přírodní památka. Ale také unikátní historická záležitost. Sad o rozloze jednoho hektaru založili v blízkosti svého zámku Auerspergové. Konkrétně Jan Adam Auersperg, který zdědil nasavrcké panství v roce 1764. I když přímo v Nasavrkách trvale nebydlel, o zámek dobře pečoval. A stejně tak o jeho zahradu a park.

Sazenice ze středomoří     

Roku 1776 si ze své cesty po Itálii kníže Jan Adam Auersperg dovezl šest sazenic kaštanovníku setého. Sad postupně rozšiřoval. Stromy byly vysazovány v liniích po vrstevnici, vyrostlo tam okolo 100 stromů. Některé z nich jsou v Kaštance dodnes. „Průměrný věk kaštanovníku setého dosahuje ve střední Evropě asi 200 let. To znamená, že některé stromy jsou už skutečně přestárlé, o to větší vyžadují péči,“ vysvětluje Aleš Kopecký z Agentury ochrany přírody a správy CHKO Železné hory.

Všechny kaštanovníky v nasavrcké Kaštance mají kovový štítek s označením. Nejstarší a také nejmohutnější strom se jmenuje Knížák. „Obvod stromu v 1,30 metru nad zemí je okolo 550 cm. Je to skutečně mohutný jedinec. Vyžaduje ale zvláštní péči. Strom už musí mít zvláštní podpěry a je olistěný už jen napůl,“ dodává Aleš Kopecký.

V 80. letech minulého století rostlo v zámecké kaštance okolo 140 stromů. Kvůli houbové chorobě ale řada z nich odumřela, dnes v sadu najdete okolo 90 kaštanovníků. „Naše zásahy kaštanka vyžaduje každoročně,“ pokračuje Kopecký. „Je to hlavně z toho důvodu, že stromy napadla tzv. inkoustová choroba. Způsobují ji zvláštní houby, které žijí v půdě, takže řada stromů odumírá. V Kaštance proto musíme provádět léčebná opatření. Používáme k tomu biologické fungicidy a také speciální typy ořezů, kdy se odstraňují suché větve. Musíme dbát i o bezpečnost návštěvníků, je to veřejný park.“

Městský park

Kaštanka se nachází pod zámkem, blízko nasavrckého náměstí. Jde o nejvýše položenou kaštanku v Česku, nadmořská výška je 472 - 486 metrů. Je samozřejmě volně přístupná a má ráz městského parku, proto v Kaštance najdete i prolézačky. „Sběry jedlých kaštanů probíhají organizovaně. To si řídí vlastník, tedy Město Nasavrky, ve spolupráci s místní školou,“ vysvětluje Aleš Kopecký.

Kaštanka má ráz městského parku a slouží odpočinku a relaxaci

Přírodní památka Kaštanka je součástí Chráněné krajinné oblasti Železné hory a vede okolo ní turistická trasa. Je to jednak naučná stezka Krajem Chrudimky, ale také oblíbená Keltská stezka. Ta začíná v Nasavrkách před zámkem. Po sto metrech se po modré turistické znače dostanete ke Kaštance a stezka dál prochází jednou z nejstarších táborových osad v Česku, a to Peklem v údolí řeky Chrudimky.

Na Keltské stezce, před stoupáním do osady Hradiště, uvidíte i nejvyšší vodopád Železných hor, tedy pokud nebude sucho. V Hradišti, místní části Českých Lhotic, si pak můžete prohlédnout pozůstatky keltského oppida a za návštěvu určitě stojí keltský Archeoskanzen v Nasavrkách s rekonstrukcemi keltských obydlí i živými ukázkami řemesel.

A ještě něco o jedlých kaštanech…

Kaštanovník setý, lat. Castanea sativa, se někdy nazývá také jako kaštanovník jedlý, lidově pak jedlý kaštan. Je to opadavý listnatý strom z čeledi bukovité. Dorůstá výšky 20 až 25 m a má širokou korunu. V Asii se dožívá věku 500 až 600 let, ale ve střední Evropě je to jen v průměru okolo 200 let. Listy mají tvar podlouhlé elipsy, na vrchu jsou tmavě zelené, zespodu světle zelené.

Kaštanka v Nasavrkách kvete hlavně v červnu

Kaštanovník setý kvete v květnu a v červnu. Je to rostlina jednodomá, takže na jednom stromě najdete samčí i samičí květy. Pokud kaštanovník chcete pěstovat ve své zahradě, je lepší pořídit si alespoň dva stromy. Tak lépe plodí. Tmavohnědé a lesklé plody v pichlavém obalu dozrávají v září.  Obsahují hodně škrobu, cukru a bílkovin a nejlépe chutnají upečené.

Spustit audio

Související