Z Poličky přes Pomezí, Stašov a Jedlovou
Zvlněná krajina kolem Poličky je v době uzavření muzeí, divadel a kin ideální možností jak strávit volný čas. Neseďte doma! Podzimní proměna barev je pastvou pro oko a lékem pro duši.
Polička je ideálním startovním bodem pro výlety do okolí. A to i v době pandemie. Zvlněná krajina prokreslená lesy a rybníky nabízí nespočetné množství krásných zastavení. Přitom historie tohoto kraje nebyla nikterak jednoduchá. Připomenou Vám ji kapličky a kříže podél cest psané německy s německými jmény. Deset velkých vesnic na sever a východ od Poličky bylo po válce vysídleno. První transporty byly už v červnu 1945.
Tyto vesnice v blízkosti Poličky spadají do takzvaného Hřebečska, což byla oblast zasahující hluboko do českého vnitrozemí. Specifikem tohoto jazykového ostrova byly dialekty, které se lišily vesnici od vesnice a ke spisovné němčině měly velmi daleko.
Stašov adoptoval místa
Jednou z dříve německých vesnic je Stašov (Dittersbach). Absolutní většina z dnešních obyvatel jsou potomci novousedlíků, je to už ale generace lidí, pro které je tento kraj rodným a už se k němu i tak chovají.
Obec s nepříliš vysokým rozpočtem přišla se zajímavým nápadem, jak udržet pořádek ve vesnici i krásu opravených památek. Vyhlásila "Adopci místa", což není nic jiného než dobrovolná péče o boží muka, autobusovou zastávku nebo třeba místo u kontejnerů. Projekt běží už druhým rokem a zapojily se do něj rodiny s dětmi i senioři.
Okolí Stašova je plné rybníků (i sportovních), několik hříšť a nespočet možností, kam vyrazit na výlet. Už před válkou byly nejoblíbenějším výletním místem - lázně Balda. Bylo to poutní místo opředené pověstmi o zázračně léčivých pramenech.
Lázně Balda s léčivou vodou
Kolem roku 1650 našel na tomto místě jeden jedlovský sedlák zlatý kámen ve tvaru růže. Kopal a narazil na zlatou žílu, silný pramen vody ale další hledání zlata znemožnil. Pramen dostal jméno Zlatá studně (Goldbrunn) a potok, který teče z Jedlové směrem na Hamry, Zlatý potok.
Voda se postupem času ukázala jako léčivá a hrabě Franz Rudolf von Hehenembs z bysterského panství nechal na tomto místě postavit v roce 1740 lázeňský dům. Postupem času se minerální lázně rozšiřovaly o další stavby a v roce 1748 byla postavena i malá kaple zasvěcená Panně Marii Sněžné.
Lázně se pomalu rozrůstaly a získávaly na oblibě. Z Bysterského zámku vedla cesta přímo až do Baldy. Poslední soukromý majitel byl odsunut v roce 1945 do Německa a Balda o dva roky později vyhořela. Z celého lázeňského místa zbyla do dnešní doby pouze kaple a myslivna. A proč název Balda? Všude kolem rostly husté lesy, neměcky Wald (v místním dialektu Waldla), Balda už je česká zkomolenina původního názvu (materiál Obecní úřad Stašov).
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.