Z Poličky přes Pomezí, Stašov a Jedlovou
Zvlněná krajina kolem Poličky je v době uzavření muzeí, divadel a kin ideální možností jak strávit volný čas. Neseďte doma! Podzimní proměna barev je pastvou pro oko a lékem pro duši.
Polička je ideálním startovním bodem pro výlety do okolí. A to i v době pandemie. Zvlněná krajina prokreslená lesy a rybníky nabízí nespočetné množství krásných zastavení. Přitom historie tohoto kraje nebyla nikterak jednoduchá. Připomenou Vám ji kapličky a kříže podél cest psané německy s německými jmény. Deset velkých vesnic na sever a východ od Poličky bylo po válce vysídleno. První transporty byly už v červnu 1945.
Tyto vesnice v blízkosti Poličky spadají do takzvaného Hřebečska, což byla oblast zasahující hluboko do českého vnitrozemí. Specifikem tohoto jazykového ostrova byly dialekty, které se lišily vesnici od vesnice a ke spisovné němčině měly velmi daleko.
Stašov adoptoval místa
Jednou z dříve německých vesnic je Stašov (Dittersbach). Absolutní většina z dnešních obyvatel jsou potomci novousedlíků, je to už ale generace lidí, pro které je tento kraj rodným a už se k němu i tak chovají.
Obec s nepříliš vysokým rozpočtem přišla se zajímavým nápadem, jak udržet pořádek ve vesnici i krásu opravených památek. Vyhlásila "Adopci místa", což není nic jiného než dobrovolná péče o boží muka, autobusovou zastávku nebo třeba místo u kontejnerů. Projekt běží už druhým rokem a zapojily se do něj rodiny s dětmi i senioři.
Okolí Stašova je plné rybníků (i sportovních), několik hříšť a nespočet možností, kam vyrazit na výlet. Už před válkou byly nejoblíbenějším výletním místem - lázně Balda. Bylo to poutní místo opředené pověstmi o zázračně léčivých pramenech.
Lázně Balda s léčivou vodou
Kolem roku 1650 našel na tomto místě jeden jedlovský sedlák zlatý kámen ve tvaru růže. Kopal a narazil na zlatou žílu, silný pramen vody ale další hledání zlata znemožnil. Pramen dostal jméno Zlatá studně (Goldbrunn) a potok, který teče z Jedlové směrem na Hamry, Zlatý potok.
Voda se postupem času ukázala jako léčivá a hrabě Franz Rudolf von Hehenembs z bysterského panství nechal na tomto místě postavit v roce 1740 lázeňský dům. Postupem času se minerální lázně rozšiřovaly o další stavby a v roce 1748 byla postavena i malá kaple zasvěcená Panně Marii Sněžné.
Lázně se pomalu rozrůstaly a získávaly na oblibě. Z Bysterského zámku vedla cesta přímo až do Baldy. Poslední soukromý majitel byl odsunut v roce 1945 do Německa a Balda o dva roky později vyhořela. Z celého lázeňského místa zbyla do dnešní doby pouze kaple a myslivna. A proč název Balda? Všude kolem rostly husté lesy, neměcky Wald (v místním dialektu Waldla), Balda už je česká zkomolenina původního názvu (materiál Obecní úřad Stašov).
Související
-
Horní a Dolní Čermnou rozdělila hráz rybníka i víra jejich obyvatel
Ještě před sto lety byla Čermná jedinou vesnicí. Na Horní a Dolní se rozdělila kvůli délce a zčásti i kvůli víře. V její horní části žili evagelíci.
-
Makov má starý kostel a mladé kapličky
Makovský kostel svatého Víta byl původně románskou stavbou postavenou v jedenáctém století. Oproti tomu kapličky vyrostly teprve před pár lety.
-
Projděte se lipovou alejí v Hrušové
Náves v Hrušové zdobí lipová alej, malebné statky stavěné z opuky a kaple Nejsvětější Trojice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
