Živý plot nejsou jen túje. Dejte šanci pustorylu, doporučuje zahradník
Živý plot z tújí má své výhody. Dokáže vytvořit neprostupnou a vysokou hradbu, která je stejná v létě i v zimě.
„Pokud ale nejste příznivci nudy na zahradě, zkuste si živý plot nakombinovat z více druhů listnáčů i jehličnanů,“ říká pardubický zahradník František Hlubocký, který se rád inspiruje zahradnickým uměním našich předků.
Voní jako jasmín, ale není to jasmín
Velmi zajímavý listnatý keř, který právě teď kvete, je pustoryl věncový. Bíle kvete a voní. Lidé mu nesprávně říkají jasmín. Tento keř vypadá v kombinaci s dalšími keři výborně i v podobě živého plotu.
„Pustoryl můžete propojit s dalšími kvetoucími keři do živého plotu. Hezky vypadá zlatice, růžová vajgélie, neopadavá bobkovišeň, mezi to můžete dát nějakou tu jehličinu, klidně túji nebo tis. Takto upravený živý plot je mnohem hezčí, stále tam něco kvete, a taky voňavější. Naši předkové zkrátka věděli, jak na to,“ podotýká zahradník a upozorňuje na to, že každý živý plot se musí pravidelně udržovat a zastřihávat.
Je čas na postřik jádrového ovoce proti strupovitosti. Jak na to? Poslechněte si v záznamu pořadu.
Související
-
Živé ploty zakládáme formou rigolů a pravidelně střiháme, radí zahradník
Výsadba živého plotu není podle zahradníka Pavla Chlouby nic složitého, jen je potřeba nezapomínat na několik základních pravidel.
-
Muchovník a tamaryšek – adepti na keře budoucnosti
Růžové květy tamaryšku připomínají chomáče sladké růžové vaty. Kvete právě v těchto dnech a velmi dobře snáší slunce a teplo.
-
Vysázejte si jedlý les na zahradě. Novinka, která chutná, je stále populárnější
Polovina října je ideální dobou pro sázení stromů a keřů. Mají nejlepší šanci se ujmout. Pokud máte na zahradě místo, vyzkoušejte trend posledních let – jedlý les.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
