Cíl je moje meta

Silnice přes starý kolínský most je pořád plná aut v obou směrech, takže chápu, že cyklisté a koloběžkáři používají radši chodník, i když správně mají použít silnici, na které je v obou směrech vyznačená i značka pro cyklisty. Chápu, že jedou přes most radši po chodníku, ale proč NIKDY nepoužijí zvonek?

Ve druhé polovině minulého století bylo na silnicích víc kol než aut. Jak postupně auta přibývala, cyklisté z nich začali mít respekt a přesunuli se raději na chodníky. A tak se pravidelně stávalo, že jste šli po chodníku, za vámi se ozvalo jemné zazvonění, vy jste se zastavili, ohlédli se, ustoupili jste stranou, cyklista poděkoval, a často i sesedl z kola a dal se s vámi do řeči.

Mimochodem tímto způsobem cyklisté krásně balili holky a často se stávalo, že se slečna kus cesty s nimi svezla na rámu, ale pozor! Ani cyklistky nezůstávaly se svými seznamovacími aktivitami pozadu!

„Mladá paní, to přední kolo by chtělo přifouknout! Aha. Tak vy jste slečna? Hm… a to nemáte nikoho, kdo by vám kolo přifouknul? Nemáte? A pumpičku máte? Taky ne? Když chvíli počkáte, doběhnu pro ni, mám doma dvě, a kolo vám přifouknu, bydlím tady na rohu! Tak já běžííím! Za chvíli jsem zpátky!“

Byla to prostě oboustranně příjemná setkání, která odstartovalo zazvonění cyklisty, jedoucího po chodníku za námi. Ale víte, co bylo nejdůležitější? Cyklisté ze druhé poloviny minulého století si uvědomovali nebezpečí, které mohou způsobit chodcům tím, že jedou po chodníku, a proto jeli opatrně! Byli připraveni kdykoli na chodce zazvonit a cítili se tak bezpečně oni i my, chodci. Ale dneska si s námi cyklisté a koloběžkáři, muži i ženy, mladí i starší, hrají na chodníku počítačovou hru, která se jmenuje, Cíl je moje meta.

Cyklisté v této hře jedou co nejrychleji po chodníku z bodu A do bodu B. Nevidí před sebou lidi, děti, psy, kočárky. Kdepak! Pro ně jsme barevné body v počítačové hře, kolem kterých musí cyklista nebo koloběžkář co nejrychleji projet, aby byl v bodě B, kam jede, v nejlepším čase, který mu hra, Cíl je moje meta, určuje.

Cyklisté a koloběžkáři, včera jste mě mohli na kolínském starém mostě asi desetkrát zranit nebo zabít. Ráda bych vás tímto upozornila, že nejsem barevný bod,  který se objevuje na trase z bodu A do bodu B, ve vaší počítačové hře, Cíl je moje meta! Nejsem.

Mohla jsem vám několikrát vstoupit do cesty a dostala bych se vám přímo pod kola! Stačilo udělat jeden krok! Chápu, že stejně jako měli respekt před auty cyklisté ve druhé polovině minulého století, máte dneska před auty daleko větší respekt i vy.

Nedivím se vám, protože statistiky dopravních nehod za leden až duben tohoto roku, upozorňují na velmi varovnou bilanci, a to zejména u cyklistů. Letos bylo od ledna do dubna na našich silnicích 713 nehod s účastí cyklistů, při kterých 18 cyklistů zemřelo, 30 jich bylo těžce zraněno a dalších 561 jich bylo zraněno lehce.

Buďte proto na sebe opatrní! Noste přilby! A pokud pojedete po chodníku, prosím vás, v zájmu zdraví i životů nás chodců, o jediné. Jeďte opatrně a používejte zvonky! Pokud je ovšem na svém kole máte...

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.