Činoherní klub a Nei – Report

Poslala jsem mu svůj mail, aby mi napsal o sobě víc, ale moje vzpomínky na jeho odpověď nečekaly a pustily mi v hlavě kolotoč...

V květnu 1994 jsem nastoupila do Činoherního klubu jako nápověda.

Čekal na mě Jean-Paul Sartre a jeho divadelní hra, S vyloučením veřejnosti. Zkoušela jsem s režisérem Vlado Strniskem, s Libuškou Šafránkovou, která se právě vrátila po dvou letech z Národního divadla, s Danou Syslovou a s Michalem Dlouhým a Pavlem Kikinčukem, kteří spolu alternovali. Tehdy, v roce 1994, mi bylo 44 let, nicméně jsem poprvé v životě zažila detailní rozebírání postav až na dřeň, debaty o sexuální orientaci, o povaze postav, o jejich životě, a když mi po červnové premiéře této hry začaly dvouměsíční divadelní prázdniny, strašně se mi po této otevřenosti, pravdivosti a upřímnosti až na dřeň, stýskalo.

A tak jsem napsala erotickou povídku, Láska prochází žaludkem. Upřímnou až na dřeň. Opravdu! Hlavní postava mladé ženy říkala nahlas věci, které si ženy většinou myslí, a tak mi bylo jasné, že tuhle erotickou povídku můžu poslat jedině do Nei-Reportu, protože nikde jinde mi ji nevezmou!

A tak jsem ji do redakce začátkem července poslala. Poštou, jak jinak. Byl rok 1994!

Začátkem září mi přišel honorář. Odesílatel NR. Psala jsem tehdy fejetony do Naší rodiny, tak jsem myslela, že je to honorář odtamtud, ale když mi kolínští kamarádi začali říkat, že jsem je dost překvapila, že nevěděli, co všechno se dá dělat s rohlíky, došlo mi, že NR není Naše rodina, a zavolala jsem do Nei-Reportu na pevnou linku - mobily tehdy také ještě běžně nebyly-, tam mi potvrdili, že moje povídka vyšla před čtrnácti dny a jestli časopis chci, ať se v redakci, která je vedle Masarykova nádraží, stavím.

Jela jsem do Prahy hned druhý den. V redakci jsem se seznámila s několika redaktory, kteří tam zrovna byli, dostala jsem časopis, nalistovala svoji povídku, přečetla si název a... myslela jsem, že omdlím!

To jsou čuňata! Tý jo... to jsou tedy čuňata, letělo mi hlavou!

Chcete vědět, jak redaktoři Nei-Reportu změnili poetický název mé povídky, Láska prochází žaludkem? Chcete? Tak poslouchejte.

Písmeno -k- ve slově žaludkem, dali do závorky... A tak v roce 1994, díky Činohernímu klubu, který mě inspiroval k napsání erotické povídky až na dřeň, začala moje spolupráce s Nei-Reportem, která trvala dalších patnáct let...