Kdy se dostalo jméno Jan do módy? A která jména u nás patří ke stálicím?
Jméno Jan je v Čechách oblíbené už od 13. století, kdy k nám začalo pronikat křesťanství. To zásadně ovlivnilo i další tvorbu křestních jmen. Jméno Jan patřilo také mezi tzv. církevní jména, respektive biblická. Má hebrejský původ a znamenalo „bůh je milostivý“ nebo „milostivý dar boží.“ Jazykovědkyně Dagmar Magincová přidává další zajímavosti spojené s tímto jménem.
Od poloviny 16. století u nás byla povolena už jen jména z římského martyrologia – tedy oficiálního seznamu světců katolické církve, kam jméno Jan patřilo.
Čtěte také
Jeho oblibu nedokazují jen písemné prameny, ale i množství jeho domáckých podob. Je jich více než dvě stě, a z řady z nich se stala příjmení. Například Jeníček, Jandera, Janeba, Janota, Jíša, Hanek, Hašek, Hanzlík, Honc, Honel nebo Honejsek.
Dnes u nás máme jednoho Jana na třicet šest obyvatel. Ženská varianta jména Jana je podobně oblíbená.
Některá jména bodují od 13. století
Od 13. až do poloviny 19. století se nejčastěji užívala jména Jan, Petr, Mikuláš, Jiří, Václav, Martin, Ondřej, Tomáš, Jakub, Matěj, Pavel a Adam. Od 18. století přibyl Josef, František, Karel a Antonín.
Mezi oblíbená ženská jména patřila Kateřina, Anna, Dorota, Markéta, Alžběta, Klára, Ludmila, Magdaléna. S nástupem mariánského kultu – tedy od 18. století k nim přibyla jména Marie a Barbora.
V pohanské době se lidé jmény chránili před zlými silami. Dávali si jména přací, ale také ochranná. Pojmenovávali se jmény zvířat a rostlin, aby od nich získali jejich dobré vlastnosti. Například Medvěd, Býk, Kozel, Sokol, Květ nebo Vrbata.
Existovala ale i jména s negací, která měla zakrýt dobré vlastnosti jejich nositelů před zlými démony. Například Nekrasa, Nechval, Nerad nebo Neklan – tedy ten, kdo nebojuje. S příchodem křesťanství všechna tato jména zanikla.
Související
-
Víte, co znamená vaše jméno a odkdy u nás máme příjmení?
Dříve dostávali jména jen dospělí a navíc jen ti z vyšších vrstev. O jménech pro děti a ženy ještě nemohla být ani řeč. Byli to spíš šlechtici, vládci a vojevůdci.
-
První pan Brambora brambory neznal. Kde se vzala česká příjmení?
Lidé se nejprve začali rozlišovali osobními, tedy křestními jmény. Ale časem to nestačilo a tak začali přidávat rozlišovací doplněk.
-
Změna křestního jména, svatba na louce? Matrika to zařídí
Cestu na matriční úřady by si lidé měli najít v případě, když potřebují vydat rodný, oddací, nebo úmrtní list. Matrika vydává i doklady o registrovaném partnerství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
