Mladá duše v těle 75+

Nicméně o tom vám vypravovat nechci, protože každému je už dneska jasné, že populace stárne a seniorů a seniorek přibývá.

Mně bylo pětasedmdesát a jsem poměrně aktivní, stále pracuju už přes třicet let v Činoherním klubu jako nápověda, v pardubickém rozhlase mám nedělní pořad, píšu blogy a povídky. Jedna mi například vyšla v říjnovém čísle měsíčníku Reportér. Kromě toho mám dvě děti, Ritu a Filipa, jednoho vnuka Františka, pana Fuchse a drsnosrstého jezevčíka Baxíka.

Mám také dětskou obrnu, která ke mně přišla v roce 1954, kdy se proti ní ještě neočkovalo, a i když už zdaleka nedojdu tam, kam jsem došla dřív, snažím se chodit, nicméně blahořečím kolínským taxikářům, hlavně Danunce z našeho paneláku a její kamarádce Wendy.

A vlastně ani o tomhle jsem nechtěla vypravovat, ale to, o čem chci vypravovat, jsem na vás nemohla vypálit jen tak, halabala!

Takže, my, senioři a seniorky 75+, máme sice někteří problémy s chůzí, ale snažíme se, a možná byste se i divili, jak moc se snažíme. A víte, proč se snažíme? Protože uvnitř sebe jsme pořád mladí!

Například já se zastavila na pětadvaceti letech. Ano, moje duše je stále pětadvacetiletá a já jí přece nemůžu dělat ostudu tím, že se povleču po ulici nebo dokonce na tu ulici radši vůbec nepůjdu! To nejde! To si přece moje mladá, pětadvacetiletá, duše nezaslouží!

A takhle nastavené, jako to mám já, to máme nastavené my, senioři a seniorky 75+, všichni! Bez výjimky! Všichni jsme se uvnitř sebe zastavili na určitém věku, který je podstatně nižší, než je naše 75+. Všichni máme mladé duše, které jsou daleko, daleko mladší, než je náš skutečný věk.

Takže, až nás potkáte, jak se pomalu vyhýbáme rozkopanému chodníku, jak opatrně nastupujeme nebo vystupujeme z autobusu nebo z vlaku, jak nám chvíli trvá, než si u pokladny sbalíme nákup do tašky, nebo jak si něco žbrbláme o cyklistovi, který kolem nás přefičel na chodníku, vězte, že to všechno děláme jenom proto, že nás více nebo méně zrazuje náš pohybový aparát, ale psychicky jsme na tom úplně stejně jako vy mladí, protože naše duše jsou stále mladé! Nevím, jak mladou duši mají ostatní senioři 75+, ale moje duše je úžasná, mladá pětadvacítka!

O tomhle jsem vám, co jste proti nám mladí, chtěla vypravovat. A víte proč? Abyste se na nás 75+, nekoukali jako na ty, kteří vás zdržují nebo dokonce obtěžují. Koukejte na nás přes naše duše, které máme uvnitř sebe a které jsou stále mladé, i když nás náš pohybový aparát více nebo méně zrazuje.

Děkujeme!