Proporce a nápaditost. Bulharskou ulici zdobí dvě meziválečné vily

10. červen 2023

V malebném zákoutí Pardubic v blízkosti Matičního jezera vznikly v polovině 20. let minulého století dvě krásné vily. Jejich autorem je známý pardubický architekt Karel Řepa. Jeden z domů projektoval pro svého kolegu, rovněž stavitele.

Bulharská ulice patřila před sto lety k velmi klidným a vyhledávaným částem města, blízkost jezera i řeka Chrudimka na dohled vytvářely krásné prostředí. V této lokalitě už na začátku 20. století vznikla například výjimečná Messanyho vila nebo později Kamenná vila od architekta Boži Dvořáka. Na starší zástavbu potom ve dvacátých letech navázaly další projekty rodinných domů.    

Mezi lety 1925 až 1927 tu vznikly dva sousedící a velmi podařené rodinné domy (čp. 655 a 814), které vyprojektoval Karel Řepa. Byl to žák slavného slovinského architekta Josipa Plečnika, který upravoval Pražský hrad pro prezidenta T. G. Masaryka.

Vila pro Viktora Kříže od architekta Karla Řepy v Bulharské ulici v Pardubicích

„Karel Řepa patřil k architektům, kteří, jak poznamenal jeden historik, studovali klasicismus, aby poté praktikovali modernismus,“ vysvětluje historik umění Pavel Panoch. „Na fasádách domů, které mají jednopatrový korpus, se střídají kombinace omítkových ploch se spárovaným režným zdivem, kompaktní proporce domů se navenek otevírají nezastřešenými balkony.“

Vila pro Viktora Kříže

Vilu čp. 655 Karel Řepa projektoval pro pardubického stavitele Viktora Kříže. Ke spolupráci ještě přizval interiérového designéra Josefa Salavce, který dekoroval interiéry ve stylu art deco. „Na základě restaurátorských průzkumů a informací současných majitelů domu víme, jak byly interiéry barevně řešené. Například obytné místnosti hrály barevnými odstíny červené, modré, zelené nebo žluté barvy, které korespondovaly s pestrými koberci,“ dodává Pavel Panoch.

Křížova vila se v roce 2007 stala kulturní památkou a podle historika Pavla Panocha ji současní majitelé vkusně opravili. „Řada historických architektonických detailů zůstala zachována, mnoho se jich vrátilo do původní podoby. Citlivě vedená revitalizace objektu by mohla být vzorem pro majitele dalších architektonicky zajímavých meziválečných domů,“ dodává Pavel Panoch.

Architekt Karel Řepa

Karel Řepa se narodil 23. října 1895 v obci Nový Ples poblíž Jaroměře. Od roku 1918 studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole a byl jedním z nadaných žáků slovinského architekta Josipa Plečnika. Po jeho odchodu do Lublaně v roce 1921 svého učitele Řepa následoval a ve Slovinsku završil své studium. Krátce potom pracoval v Praze a v polovině 20. let se usadil v Pardubicích, kde se podílel na projektech staveb nejrůznějšího typu.

Vilu v Bulharské ulici č.p. 655 navrhl Karel Řepa pro stavitele Viktora Kříže

Jeden z raných projektů architekta Řepy si můžeme prohlédnout například na plovárně ve Vysokém Mýtě. Druhotně tam byl totiž přesunutý jeden z pavilonů Výstavy tělesné výchovy a sportu, která se konala v Pardubicích v letech 1930 až 1931 a Karel Řepa byl jejím hlavním architektem. Pavilonů pro výstavu navrhl víc, například letní kavárnu v Tyršových sadech. Největším stavebním počinem této výstavy byl ale Řepův hlavní pavilon, budova Průmyslového muzea, ve které dnes sídlí Střední průmyslová škola potravinářství a služeb Pardubice.

Arkýř Křížovy vily v Bulharské ulici

Karel Řepa navrhl také několik činžovních domů, například objekt Rolnického družstva na pardubické třídě Míru. Vyprojektoval také pardubické kino Jas, ale jeho jméno je spojené zejména s budovou pardubického hlavního nádraží. Na tomto projektu v letech 1947 a 1948 spolupracoval ještě s Karlem Kalvodou a Josefem Dandou. Areál pardubického nádraží, s velkou odbavovací halou, někdejším hotelem i podzemním kinem je dnes památkově chráněný.

V Pardubicích Karel Řepa navrhl několik vil, jednak v Bulharské ulici a také další v oblasti Bílého předměstí, v ulici na Okrouhlíku, Sezemické a zřejmě také ve Studánecké ulici. Karel Řepa zemřel v roce 1963 a je pochován na Centrálním hřbitově v Pardubicích. Ve stopách svého otce pokračoval architekt Miroslav Řepa, autor československého pavilonu na světovou výstavu Expo v roce 1967 v kanadském Montrealu nebo divadla ve Zlíně.  

Zemřel Miroslav Řepa
Ve středu 7. června 2023 ve věku 93  let zemřel významný český architekt Miroslav Řepa. Proslavil se návrhem československého pavilonu pro Světovou výstavu v Montrealu v roce 1967 a projektoval i další stavby na výstavách v japonské Ósace nebo španělské Seville. Miroslav Řepa se podílel také na rekonstrukcích velkých divadel, postavil divadlo ve Zlíně a výrazně se zasadil o rozvoj pardubické architektury. Celý život pečoval také o odkaz svého otce, známého pardubického architekta Karla Řepy.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.