Za vyrytí orchideje pokuta, za zničení netýkavky pochvala
Botanička Naďa Gutzerová chodí po krajině a určuje kytky. Pracuje například pro Agenturu ochrany přírody a krajiny. Co zjistila na svých jarních průzkumech v chráněných krajinných oblastech?
„Byla jsem na hlístníkách na jednom místě u Chrasti, a místo toho jsem narazila na novou lokalitu růže galské. Ve větším množství najdeme tuto růži na Růžovém paloučku u Litomyšle. Ale vyrýt si ji a pěstovat na zahradě rozhodně nedoporučuji,“ říká Naďa Gutzerová.
Prstnatec má rád soužití s houbami
Život prstnatců májových a dalších druhů našich orchidejí je spjatý s houbami. Říká se tomu mykorhiza. Bez spolupráce této houby některé orchideje nedokážou přežít. Takže z toho vyplývá, že přesazení na jiné místo nebude fungovat.
Navíc je to nezákonné. Za vyrytí vzácné květiny může být uložena pokuta až sto tisíc korun. Prstnatec májový z čeledi vstavačovitých je jinak poměrně odolná rostlina, které se u nás daří. A podobně je to s okroticí bílou.
Okrotici bílou objevíte i v městských parcích
Právě teď v červnu kvete okrotice bílá. „Je to sice velmi citlivá a krásná rostlina s bílými květy, ale potkat ji můžete i v městských parcích. Dokonce i na haldách a dalších místech ovlivněných člověkem. Když kvetou okrotice, mám stoprocentní záruku, že je najdu i v místech, kde dřív nebyly vůbec uváděné,“ popisuje botanička Gutzerová.
Krásná a nebezpečná netýkavka žláznatá
Mezi druhy, které k nám byly zavlečeny, jsou i velmi pohledné rostliny, které k nám byly dovezeny pro pěstování na zahradách. Bohužel se ale rozšířily do volné přírody. Například netýkavka žláznatá je nebezpečná našim domácím rostlinám.
„Netýkavka je velmi hezká, ale pokud ji uvidíte někde v přírodě u vody v květu, vytrhněte ji. Je to to nejlepší, co pro českou přírodu můžeme udělat. Dobré je ještě zlomit jí stonek, protože netýkavky chtějí za každou cenu vytvořit semena. Semena se pak roznáší vodou a zahubí vše původní," dodává Gutzerová.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.