Věk: ročník 1950
Proč jste si vybrala práci právě v rozhlase? Rozhlas si vybral mě. Začátkem roku 2012 mě oslovil Jaromír Ostrý, tehdejší šéf ČRo 2, a nabídl mi moderování nedělního pořadu, Dobré ráno, Česko! Přijala jsem s nadšením, protože mít podobný pořad, bylo splněním mého snu. Po roce jsem skončila a když se mě mí tehdejší posluchači ptají, kdy mě zase uslyší, říkám poslouchejte ČRo Pardubice, kde mě můžete slyšet každou neděli v 15:30.
Dosavadní kariéra: Jako spisovatelka i jako nápověda v Činoherním klubu, jsem byla mnohokrát na rozhlasových vlnách zpovídána výbornými moderátory, byla jsem v mnoha rozhlasových pořadech, a vždy jsem se u mikrofonu cítila jako ryba ve vodě, protože jsem doslova fyzicky cítila napojení posluchačů na moje slova a to pro mě byla živá voda. Obdivuju rozhlasové pracovníky, kteří do vysílání dávají srdce a duši, protože bez toho by jejich slova posluchače nikdy neoslovila, a doufám, že se to alespoň trochu daří i mně.
Zájmy a záliby: Mými celoživotními koníčky a zároveň i profesemi, je psaní a divadlo. V posledních letech přibyl k těmto dvěma i rozhlas. U divadla jsem od roku 1968 a zhruba stejnou dobu i píšu. Začínala jsem jako nápověda v kolínském divadle a od roku 1994 pracuju jako nápověda v pražském Činoherním klubu. Povídky, fejetony, reportáže, romány či rozhovory s herci, jsem začala publikovat v různých časopisech a novinách od roku 1984 a činím tak stále. Knihy vydávám od roku 2001 a mám jich už přes třicet.
Všechny články
-
Irena Fuchsová: Obyčejná žena
Nedávno jsem objevila v příloze sobotních novin článek nazvaný Podprsenky dolů! Prý ještě před pár lety by chození bez podprsenky na veřejnosti mohlo vyvolat pohoršení.
-
Irena Fuchsová: Lázeňská láska
S Davidem jsme se dali dohromady hned první den. V jídelně nás posadili spolu a naše přátelství mohlo začít. Oba jsme měli po maturitě a s nikým jsme nechodil!
-
Irena Fuchsová: Když se muži mýlí
Mýlí se často, samozřejmě, stejně jako se často mýlí i ženy. Na tom není nic špatného, zmýlit se. Když se zmýlíme zásadně, měli bychom si to umět přiznat.
-
Irena Fuchsová: Jízda na lochnesce
Když se mi něco nepovedlo, řekla moje babička, Irenko, není každý den posvícení. Ale jak tě znám, brzy zase bude! Moudře mě uklidnila a ještě mi zvedla sebevědomí.
-
Irena Fuchsová: Co nám zavařila turecká káva
Když k nám nastoupil nový šéf provozu, způsobil zemětřesení nejenom mezi holkami na dílnách, ale i v našem Bílém domě, jak se odjakživa říká budově, kde jsou kanceláře.
-
Irena Fuchsová: Pánové, kam zmizela vaše mužnost?
Kde je? Kam se ztratila? A kdy? Ta vaše mužnost totiž zmizela strašně nenápadně. Ještě v roce 1994 vám nechyběla, řekla bych, že jste byli mužní ještě několik let potom...
-
Irena Fuchsová: Kdo mě včera svlékl do naha
TO, o čem vám budu dneska vypravovat, se mi už hodně dlouho nestalo, tak není divu, že jsem na TO zapomněla.
-
Irena Fuchsová: Jak mě František dostal
Jednou ráno jsem nastoupila do výtahu se třemi muži. Jeli jsme na snídani. Chtěla jsem jim říct po ránu něco příjemného a zavedla jsem řeč na vůně.
-
Irena Fuchsová: Štípl mě mravenec
Právě jsem přijela do klimkovických lázní. Pozorovala jsem nové pacientky, které přivezl manžel, některé tu měly i děti, procházeli se po kolonádě, smáli se...
-
Irena Fuchsová: Já chci hrát divadlo!
V roce 2005 jsem byla v červenci v lázních v Klimkovicích u Ostravy. Jako každý rok. A už potřetí jsem měla mít ve zdejším kinosále besedu s pacienty.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 10
- 11
- 12
- 13
- 14
- …
- následující ›
- poslední »