Kdo mě včera svlékl do naha

A víte, co je, TO? Nakukování do nákupních vozíků. Tak ukaž, cos nakoupila? Na co máš? A na co nemáš? Poznala jsem v naší kolínské zálabské samoobsluze pár takových nakukovaček, navzájem jsme se sice znaly od vidění, ale nikdy jsme spolu nemluvily, ani jsme se nezdravily. Všechny měly stejné, sešilhané pohledy, jak se snažily prozkoumat můj nákupní vozík.

Víte, že jsem měla kolikrát chuť, usnadnit jim práci a ukázat jim i to, co je vespod a co nemůžou vidět, i kdyby jim oči z důlku vypadly?

Nakukovaček si všimla i dcera, které v té době bylo osm - deset let. Nesnášela je také a někdy se před náš nákupní vozík postavila a čekala, až nakukovačka naštvaně odejde.

Za pár let nakukovačky zmizely. Prostě nebyly. Začala jsem v té době dojíždět z Kolína do Prahy, tak je možné, že jsem je v tom svém novém fofru nevnímala. Ale spíš si myslím, že opravdu zmizely, protože něčeho tak vlezlého, jako byly jejich pohledy, bych si určitě všimla i v největším fofru.

Máme rok 2021 a já na své zálabské nakukovačky dávno zapomněla. Do včerejška. Protože včera, včera se jedna zase objevila!

Známe se podle vidění, ale nezdravíme se. Včera jsme se potkaly v samoobsluze a z milé paní se vyklubala typická nakukovačka z devadesátých let! Byla jsem v šoku! Proboha?! Nakukovačka je po třiceti letech zpátky?!

Všichni víme, kolik se toho za ty roky změnilo a jak jsem vzápětí zjistila, změnil se i styl nakukovaček.

Ona nenakukovala do mého nákupního vozíku známým sešilhaným pohledem, ona do něho koukala tak bezostyšně, že jsem měla pocit, že mě svléká do spodního prádla! A to nebylo všechno! Ona si dovolila to, co si žádná z nakukovaček začátkem devadesátých let nedovolila!

Nakukovačka z roku 2021 ukázala do mého nákupního vozíku a hrdě prohlásila, Magnum! Tohle si taky kupuju!

A v tu chvíli ze mě svlékla i mé spodní prádlo...

Mimochodem, musím vám říct, že muži jsou úplně jiní, jak jsem zjistila malou anketou na zálabské autobusové zastávce. Tady jsou výsledky:

Mirek:
Já nakukuju. A rád, protože obsah jiného košíku mi někdy připomene něco, co jsem zapomněl koupit.

David:
Naprostý souhlas, tohle využívám také. A nejen pro nějaké připomenutí toho, co bych mohl zapomenout koupit, ale často i jako inspiraci, co bych ještě mohl koupit.

Honza:
Já taky nakukuju. A rád. Nejenom do nákupního vozíku. Řekni mi, co kupuješ, a já ti řeknu, jaká jsi. S několika ženami jsem se seznámil právě díky okomentováním obsahu jejich nákupního vozíku. V družném hovoru jsme pak vystáli frontu před pokladnou, a občas se stane, že družný hovor neskončí zaplacením nákupu...