Sametovou revoluci v Poličce rozjel záhadný leták

První vylepené plakáty, které vyzývaly ke stávce, se v Poličce objevily v pátek. Příslušníci VB je ale vytrvale strhávali. V sobotu se lidé scházeli na náměstí už od rána, někteří už s trikolórami na klopách, a očekávali, kdo přijde s tou slíbenou pravdou. Nedočkali se a tak se toho chopili sami. Dodnes se neví, kdo byl autorem záhadného plakátu ze spořitelny. Je tedy možné, že šlo o provokaci ze strany STB.

Do přípravy demonstrací a především generální stávky v Poličce se aktivně zapojilo asi deset lidí, ti později tvořili základ Občanského fóra. Městské úředníky požádali v neděli dopoledne o zapůjčení zvukové aparatury pro večerní demonstraci. Úředníci je odmítli, ovšem organizátoři zajistili ozvučení odjinud. V nedělní večer už proběhla demonstrace na poličském náměstí ozvučená zapůjčenou aparaturou. 

Jestli přijdou Bořiny

Největším problémem byl v té době nedostatek informací a jejich přenos. Nebyly tenkrát mobilní telefony, sociální sítě ani internet. A tak organizátoři listopadových procesů jeli do okolních vesnic a závodů a informovali o událostech v Praze a především o pondělní generální stávce.

Náměstí v Poličce během generální stávky 27. listopadu 1989 |foto:Městské muzeum a galerie v Poličce

V pondělí dopoledne panovala mezi členy Občanského fóra velká nejistota, kolik a zda    vůbec se lidé zúčastní. Strach opadl až ve chvíli, kdy se na rohu náměstí objevili zaměstnanci jedné z největších místních fabrik, z Bořin. 

Po několika demonstracích se veřejné dění přesunulo do Tylova domu, kde Občanské fórum pořádalo tzv. Svobodné tribuny. To byly otevřené debaty o problémech, které společnost na podzim roku 1989 nejvíce pálily. Na první Svobodné tribuně se hovořilo o zrušení lidových milicí, komunistických organizací při závodech, nebo o odvolání problematických osob z vedení města i okresu.