Věk: ročník 1950
Proč jste si vybrala práci právě v rozhlase? Rozhlas si vybral mě. Začátkem roku 2012 mě oslovil Jaromír Ostrý, tehdejší šéf ČRo 2, a nabídl mi moderování nedělního pořadu, Dobré ráno, Česko! Přijala jsem s nadšením, protože mít podobný pořad, bylo splněním mého snu. Po roce jsem skončila a když se mě mí tehdejší posluchači ptají, kdy mě zase uslyší, říkám poslouchejte ČRo Pardubice, kde mě můžete slyšet každou neděli v 15:30.
Dosavadní kariéra: Jako spisovatelka i jako nápověda v Činoherním klubu, jsem byla mnohokrát na rozhlasových vlnách zpovídána výbornými moderátory, byla jsem v mnoha rozhlasových pořadech, a vždy jsem se u mikrofonu cítila jako ryba ve vodě, protože jsem doslova fyzicky cítila napojení posluchačů na moje slova a to pro mě byla živá voda. Obdivuju rozhlasové pracovníky, kteří do vysílání dávají srdce a duši, protože bez toho by jejich slova posluchače nikdy neoslovila, a doufám, že se to alespoň trochu daří i mně.
Zájmy a záliby: Mými celoživotními koníčky a zároveň i profesemi, je psaní a divadlo. V posledních letech přibyl k těmto dvěma i rozhlas. U divadla jsem od roku 1968 a zhruba stejnou dobu i píšu. Začínala jsem jako nápověda v kolínském divadle a od roku 1994 pracuju jako nápověda v pražském Činoherním klubu. Povídky, fejetony, reportáže, romány či rozhovory s herci, jsem začala publikovat v různých časopisech a novinách od roku 1984 a činím tak stále. Knihy vydávám od roku 2001 a mám jich už přes třicet.
Všechny články
-
Tak co, už se stydíš?
To byla první věta, kterou mi pan Fuchs řekl, když mi poprvé zavolal z Kolína, do klimkovických lázní u Ostravy.
-
1960 a 2015
V roce 1960 mi bylo krásných, ale nevědomých deset let a v roce 2015, 22. června, mi bylo krásných, skoro vševědoucích šedesát pět. Ale vrátíme se na chvíli do roku...
-
Rozumí nám
Je to už několik let, co jsme s naším Atíčkem, drsnosrstým jezevčíkem, byli čtrnáct dnů sami doma. Další členové smečky, pan Fuchs a Rita, odletěli na dovolenou. Te...
-
Každý něco děláme
Nastoupila jsem v Kolíně do rychlíku na Prahu, a sedla si do kupé ke třem ženám, které se znaly a vesele si povídaly. Nevadilo mi to, otevřela jsem korektury mé pří...
-
Malý muž a malá žena
Určitě jste už všichni slyšeli nebo četli o tom, jak jsou muži a ženy jiní. A určitě byste o tom všichni mohli vypravovat své. Jak muži, tak ženy. Samozřejmě, že že...
-
Když chce žena zhubnout
Která z nás by nechtěla zhubnout? Všechny chceme mít hezkou postavu. A i když muži naše míry zdaleka neprožívají tak, jak si my, ženy, myslíme, určitě je mezi poslu...
-
Proč babí léto? Proč ne léto dědka?
Milé ženy, měly bychom si už jednou konečně říct, a dost! Proč dědkové nemohou mít „léto dědka“? Proč musíme mít babí léto pořád jenom my? A nejde jenom o babí léto.
-
Hřbitovy jsou domovy
Narodila jsem se dva roky po smrti mého dědečka, a tak není divu, že maminka a hlavně babička, tehdy padesátiletá, chodily s námi, dětmi, skoro denně na hřbitov. „H...
-
Otcové, chcete, aby vaše dcery kvetly?
Moji milí čtenáři – otcové, uvědomili jste si někdy, že na vás, otcích, záleží, jaké budou vaše dcery a jak mnoho pro své dcery znamenáte?
-
Když hrkne v televizi, jsme jedno ucho. A když zahrká partner?
Určitě si už teď mnoho z vás uvědomilo, že „hrkání“ partnera většinou moc neslyšíme. A nemyslete si, že já jsem nějaká výjimka! Kdepak. Slyším pana Fuchse „hrkat“, ...
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 39
- 40
- 41
- 42
- 43
- …
- následující ›
- poslední »