Věk: ročník 1985
Proč jste si vybral práci právě v rozhlase? Nechci říkat, že mě k tomu donutily okolnosti, ale byl to vždycky můj sen. Souhra náhod přispěla k jeho uskutečnění. Jsem rád, že mám možnost pracovat u mikrofonu, protože bez něj bych byl polovičním člověkem. A navíc by mě ruce neuživily:). Už v útlém věku jsem měl bambuli na krabičce od bonbónů a ,,natáčel“ jsem rozhovory s rodinou. Z každého výletu jsem pořizoval reportáž na diktafon. Proto mi teď všichni říkají, že jsem byl rozhlasák odjakživa.
Dosavadní kariéra: Prošel jsem postupným vývojem. Ještě během studií žurnalistiky na olomoucké univerzitě jsem četl zprávy na soukromém pardubickém rádiu. Pět let jsem poté působil jako moderátor a sportovní reportér na soukromém královéhradeckém rádiu. Tady jsem se ledacos naučil a přišel čas to zúročit v rozhlase
Zájmy a záliby: Rodina, moderování, sledování sportovních přenosů, čtení novin a knih, procházky se psem, jídlo (hlavně to, které si nemusím chystat sám), spánek, řízení auta, ...
Všechny články
-
Hamzův rok představí lékaře, spisovatele i znalce přírody v jedné osobě
Uměl toho hodně. Přesto dnes není známý tak, jak by si zasloužil. Osobnost Františka Hamzy bude celý rok 2018 připomínat Hamzova léčebna Luže-Košumberk.
-
Sedí, poslouchají a po škole nechtějí domů. Vítejte na univerzitě třetího věku
Při výuce nikdo nevyrušuje. Veškerá pozornost patří přednášejícímu. To je asi sen mnoha českých učitelů. Splní se jim, pokud učí seniory.
-
Bývalou vojenskou jídelnu střídá moderní terminál. Pardubické letiště prokouklo
Jako nebe a dudy. Asi nějak tak by vyznělo srovnání starého a nového areálu letiště v Pardubicích. Na konci roku 2017 je terminál skoro hotový.
-
Tomáš Benedikt Sršeň ještě ani nemá občanku. Ale už doprovází pěvecké hvězdy
Patří do čtvrté generace akordeonistů v rodině. To se dozvěděl až později. Říká, že na něj akordeon v podstatě zbyl.
-
Vzdušný tanec jako nebeský zážitek. Svět vidíte vzhůru nohama
Někteří lidé jsou rádi, když ze sebe vyloudí něco jako taneční krok. Ale jsou i takoví, kterým už tanec na zemi nestačí, a tak se nechají zavěsit na šálu.
-
Československá obec legionářská stále opravuje chátrající Larischovu vilu v Pardubicích
Pietní místo pardubický Zámeček má za sebou pohnutou historii. Za II. světové války v Larischově vile vyslýchali a mučili české vlastence.
-
Kronika Jezbořic je jako malovaná. Místo fotek do ní autor kreslí
Datlování do počítače není nic pro Petra Langra. Tenhle kronikář má radši papír, případně plátno. A moc dobře ví, že se v tvorbě musí držet zpátky.
-
Vzpomínky mistra opratí: jel Velkou pardubickou, večeřel s královnou a hrál v pohádce
Koně jsou celý jeho život. Pochází z rodiny profesionálních kočích, byl dostihovým jezdcem, vozatajem. Jeho osudy zachycuje kniha Mistr opratí Jiří Kocman.
-
Historik Šebek v nemilosti dějepisářky: Učebnice četl napřed a opravoval ji
Po vojně nastoupil František Šebek do pardubického muzea a pracoviště nezměnil až do důchodu. Po sedmdesátce dál učí studenty a píše články i knihy.
-
Nejstarší host pardubického studia: Mluvil jsem s Wichterlem, když vynalézal čočky
Jan Iserle se narodil necelý rok po vzniku Československa a v roce 1947 promoval. V šedesátých letech se stal primářem očního oddělení nemocnice v Pardubicích.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 144
- 145
- 146
- 147
- 148
- …
- následující ›
- poslední »