Šárka Kuchtová

Věrnost k místu, úcta k tradici a silné pouto k půdě -  to mají společné staré selské rody. 

Náves v Hrušové zdobí lipová alej, malebné statky stavěné z opuky a kaple Nejsvětější Trojice.

Miroslav Tyč je dokumentaristou Paměti národa. Zachycuje příběhy lidí, které se odehrály v kulisách dějin dvacátého století.

Počátek léta je ideální dobou pro výšlap v okolí Poříčí a Dolního Újezdu. 

Chcete-li vidět, jak se žilo na vesnici v 19. století, pak zavítejte do Regionálního muzea vesnice v Dolním Újezdu. 

Na pomezí Pardubického a Královehradeckého kraje stojí Rohoznický letohrádek. Kdysi sloužil jako letní sídlo pro panstvo z Dobřenic a v době honů tu končily štvanice.

Pocházel z vesnice na Chrudimsku, na Kavkaze učil Rusy pěstovat víno a stal se průkopníkem osidlování Dálného východu. Příběh českého agronoma Bedřicha Heyduka.

Malá komunita českých krajanů se na konci 19. století usadila také v ruském Povolží. Jejich vesnice nakonec zanikla. Vyhnal je odsud tvrdý život na sovětském venkově.

Mravín a Štěnec jsou vesnice, které leží ve svahu terénního zlomu táhnoucího se od Luže k Vraclavi. Je odtud krásný výhled,  to ale není jediná přednost tohoto kraje. 

U cyklostezky z Ústí nad Orlicí do Chocně stojí kámen s vytesaným nápisem Bezpráví, je to poslední připomínka velkolepého plánu, vybudovat v této osadě skanzen totality.