Věk: ročník 1950
Proč jste si vybrala práci právě v rozhlase? Rozhlas si vybral mě. Začátkem roku 2012 mě oslovil Jaromír Ostrý, tehdejší šéf ČRo 2, a nabídl mi moderování nedělního pořadu, Dobré ráno, Česko! Přijala jsem s nadšením, protože mít podobný pořad, bylo splněním mého snu. Po roce jsem skončila a když se mě mí tehdejší posluchači ptají, kdy mě zase uslyší, říkám poslouchejte ČRo Pardubice, kde mě můžete slyšet každou neděli v 15:30.
Dosavadní kariéra: Jako spisovatelka i jako nápověda v Činoherním klubu, jsem byla mnohokrát na rozhlasových vlnách zpovídána výbornými moderátory, byla jsem v mnoha rozhlasových pořadech, a vždy jsem se u mikrofonu cítila jako ryba ve vodě, protože jsem doslova fyzicky cítila napojení posluchačů na moje slova a to pro mě byla živá voda. Obdivuju rozhlasové pracovníky, kteří do vysílání dávají srdce a duši, protože bez toho by jejich slova posluchače nikdy neoslovila, a doufám, že se to alespoň trochu daří i mně.
Zájmy a záliby: Mými celoživotními koníčky a zároveň i profesemi, je psaní a divadlo. V posledních letech přibyl k těmto dvěma i rozhlas. U divadla jsem od roku 1968 a zhruba stejnou dobu i píšu. Začínala jsem jako nápověda v kolínském divadle a od roku 1994 pracuju jako nápověda v pražském Činoherním klubu. Povídky, fejetony, reportáže, romány či rozhovory s herci, jsem začala publikovat v různých časopisech a novinách od roku 1984 a činím tak stále. Knihy vydávám od roku 2001 a mám jich už přes třicet.
Všechny články
-
Irena Fuchsová: Plevelná slova
V devadesátých letech si Michal Pavlata přečetl mou povídku a omlátil mi ji o hlavu se slovy, Ireno, styď se, tolik plevelných slov pohromadě jsem už dlouho nečetl!
-
Irena Fuchsová: Podvodník
Procházela jsem vlakem a hledala kupé, kde by neseděl nikdo nebo maximálně jeden člověk. Kvůli koronaviru to tak děláme všichni.
-
Irena Fuchsová: Dárek, který nic nestojí
Stačí k tomu papír, tužka a několik vteřin. A budete mít dárek, který přinese pod vánoční stromeček velikou, opravdu velikou radost.
-
Irena Fuchsová: Jsou kolem nás
Do autobusu, který jezdí po mém rodném Kolíně, nastoupila mladá žena. Sedla si a s úsměvem se začala dívat z okna.
-
Irena Fuchsová: Největší kamarádka
Když se ještě ve vlacích povídalo, seděla jsem v kupé s dvojicí kolem čtyřicítky, a on se jí zeptal, kdo je její největší kamarádka. „Největší kamarádka je moje kabelka.“
-
Irena Fuchsová: Když ženy mužům lžou
Na jedné besedě jsem vyzvala své čtenářky, aby zvedly ruku ty, které svému partnerovi nikdy nelhaly. Přítomní muži překvapeně sledovali, jak se v sále nezvedla jediná ruka.
-
Irena Fuchsová: Zatoulánek
V našem paneláku, v přízemí u výtahu, sedělo vystrašené štěňátko. Někdo ho přinesl do domu, protože si myslel, že patří paní Málkové, která bydlí v přízemí.
-
Irena Fuchsová: Pantograf
Když jsem byla malá a řeklo se minulé století, měla jsem pocit, že se mluví o pravěku a nenapadlo mě, že někdy budu říkat, že jsem se narodila v polovině minulého století.
-
Irena Fuchsová: Žlutá karta důrazné napomenutí, červená karta stop
Začátkem tohoto roku, v únoru, jsem navštívila kamarádku Naďu v jednom „odkládacím zařízení", jak ona sama říká příjemnému penzionu pro seniory, kam se „odložila" sama.
-
Irena Fuchsová: Nebát se dětem potopit hlavu
Těmito slovy skončila reportérka na ČT2, debatu o tom, jak naučit děti potápět. Nebát se dětem potopit hlavu!
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 14
- 15
- 16
- 17
- 18
- …
- následující ›
- poslední »