Věk: ročník 1950
Proč jste si vybrala práci právě v rozhlase? Rozhlas si vybral mě. Začátkem roku 2012 mě oslovil Jaromír Ostrý, tehdejší šéf ČRo 2, a nabídl mi moderování nedělního pořadu, Dobré ráno, Česko! Přijala jsem s nadšením, protože mít podobný pořad, bylo splněním mého snu. Po roce jsem skončila a když se mě mí tehdejší posluchači ptají, kdy mě zase uslyší, říkám poslouchejte ČRo Pardubice, kde mě můžete slyšet každou neděli v 15:30.
Dosavadní kariéra: Jako spisovatelka i jako nápověda v Činoherním klubu, jsem byla mnohokrát na rozhlasových vlnách zpovídána výbornými moderátory, byla jsem v mnoha rozhlasových pořadech, a vždy jsem se u mikrofonu cítila jako ryba ve vodě, protože jsem doslova fyzicky cítila napojení posluchačů na moje slova a to pro mě byla živá voda. Obdivuju rozhlasové pracovníky, kteří do vysílání dávají srdce a duši, protože bez toho by jejich slova posluchače nikdy neoslovila, a doufám, že se to alespoň trochu daří i mně.
Zájmy a záliby: Mými celoživotními koníčky a zároveň i profesemi, je psaní a divadlo. V posledních letech přibyl k těmto dvěma i rozhlas. U divadla jsem od roku 1968 a zhruba stejnou dobu i píšu. Začínala jsem jako nápověda v kolínském divadle a od roku 1994 pracuju jako nápověda v pražském Činoherním klubu. Povídky, fejetony, reportáže, romány či rozhovory s herci, jsem začala publikovat v různých časopisech a novinách od roku 1984 a činím tak stále. Knihy vydávám od roku 2001 a mám jich už přes třicet.
Všechny články
-
Irena Fuchsová: Tak nám sebrali roušky
Už je to dlouho, co nám sebrali roušky, ale mně schází pořád. A víte proč? Naučila jsem se totiž pod nimi hóóódně nevybíravými slovy glosovat různé situace.
-
Irena Fuchsová: Řekni, že děláš v knihovně
V lednu, v roce 1967 jsem byla ve druhém ročníku kolínské SVVŠ. Moje třída jela tehdy na hory a naše třídní mi řekla, ve které třídě se budu ten týden učit.
-
Irena Fuchsová: Rozmazlovací, nemožní rodiče
Dřív dostal na stůl jídlo chlap jako první. Dneska dostanou jídlo jako první děti. Proč? Zasloužily si to? Protože je to pro ně pohodlnější, než jim cokoli nařizovat.
-
Irena Fuchsová: Moje romantika a moje erotika v šedesátých letech
Moje romantika v šedesátých letech byla písnička Po starých zámeckých schodech. Nalepená u bedýnky tehdejšího dráťáku jsem ji bez dechu poslouchala a představovala si sebe.
-
Irena Fuchsová: A ta žába se přes noc strašně nafoukla
Na červen, který je měsícem školních výletů do Prahy, se nedá zapomenout. A tak my, co dojíždíme vlakem z Kolína do Prahy, si občas rádi zavzpomínáme.
-
Irena Fuchsová: V čem je stáří naprosto nepřekonatelné
Napadlo mě to, když mi bylo sedmdesát. A už se mě to nepustilo. Ale pozor! Dřív nás to nikoho nenapadne! K tomu, aby nás to napadlo, musíme zestárnout!
-
Irena Fuchsová: Nepřítel číslo jedna prochází osobním peklem
V Činoherním klubu jsem většinou poslední, kdo se dozví věci, které potkávají každého z nás. Je to proto, že jsem v divadle jenom na zkouškách.
-
Irena Fuchsová: Co bude dnes k obědu?
Začátkem 70. let mi bylo dvacet a na zájezdech s divadlem jsem si v hospodě dávala knedlíky s vajíčkem. „To je vidět, že nevaříš,“ smála se moje vdaná kolegyně Eva.
-
Irena Fuchsová: Moji čtenáři
První besedu se svými čtenáři jsem měla v knihovně v Pečkách u Kolína v roce 2003, což je skoro dvacet let.
-
Irena Fuchsová: Já jsem bezďák!
To, co vám budu dneska vypravovat, se mi stalo nedávno. Vlak mi jel za deset minut, tak jsem si šla před kolínské nádraží zakouřit na místo vyhrazené kuřákům.